Malý kurz sebeobrany aneb o pozváních na nedělní obědy

 

   
         
   

Jste v přísné fázi programu, poctivě dodržujete svůj jídelníček, kila jdou dolů, cítíte se stále lépe a radostněji… a v tom přijde pozvání na nedělní oběd ke tchýni, na oslavu kulatých narozenin dědečka nebo jinou podobnou akci, které se prostě nelze vyhnout. Nechce se vám, už předem tušíte, že vás tchýně bude opakovaně vybízet k jídlu a nabízet další a další dobroty. Jak se bránit, když nechcete tchýni urazit? Nebo ji alespoň neurazit smrtelně?

Předpokládám, že už máte za sebou minimálně nejpřísnějších 14 dní přísné úpravné fáze a že vás vaše poradkyně vyzbrojila pokyny pro vybočení z pravidel. Dál postupujte podle charakteru události. Jde o slavnostní oběd? Podařilo se vám předem s oslavencem domluvit, co vám má připravit? Nebo vám tchýně dokonce dovolila, abyste si donesli svoje jídlo s sebou a od ní přijali pouze pozvání na kávu? Pak máte napůl vyhráno. Káva bez mléka a cukru vám určitě neublíží. V klidu snězte svou porci a další nabízené přídavky a zákusky v klidu odmítejte prostým: „Ne, děkuji.“ Znáte asertivní techniku „porouchané gramodesky?“ Pak máte ideální příležitost ji vyzkoušet v praxi. Paličatě trvejte na svém prostém: „Ne. Už mám opravdu dost. Děkuji.“ Pokud tchýně dále naléhá, protože pro ni vaše „Ne“ vůbec nic neznamená, zkuste se zaštítit autoritou lékaře, to většinou zabere i na ty nejvlezlejší tchýně.

„Ne, děkuji, víc už nebudu. Potřebuji trochu shodit kvůli tlaku…“ Nebo: „Měla jsem velmi vysoký cholesterol (špatné jaterní testy, vysokou hladinu cukru v krvi atd.), mám přísnou dietu a příští týden jdu na kontrolu…“

Pokud tchýně ani potom nepřestane, patrně chce, abyste snědli vše, co navařila a následně na její kuchařské umění složili oslavnou píseň.

V tom případě se dá říct něco jako: „Bylo to výborné, ale já už vážně nemůžu… Nemohla byste nám, maminko, zabalit ten zbytek s sebou?“ Tchýně bude spokojená a doma už to nabalené jídlo určitě někdo sní (manžel, děti, pes).

Bojíte se, že nebudete umět odmítat, protože by vás trápily výčitky, že jste tchýni ublížili?

Zkuste se na celou záležitost podívat racionálně. Je snad na odmítnutí něco špatného? Když odmítneme nabízený zákusek, ničím jsme se neprovinili. Neodmítáte přece tchýni, ale jenom sladký zákusek, který je určitě výborný, ale vám by v současné situaci spíš uškodil. Zkuste popřemýšlet, jestli se problém s odmítáním neprojevuje i v jiných situacích a jiných oblastech vašeho života. Chcete být druhými přijímáni? Bojíte se, že se na vás okolí bude zlobit, když s nimi nebudete souhlasit a tak raději uděláte něco, co vlastně vůbec nechcete nebo nepotřebujete a co vám dokonce ublíží?

V dalších fázích programu už je situace jednodušší, pravidla se postupně uvolňují a jídelníček rozšiřuje. Poslední fáze již umožňuje běžný společenský život pod podmínkou, že společenské akce nejsou na denním pořádku. Předchozí fáze vám mimo jiné mohou sloužit k „tréninku sebeobrany“. Na party a jiných podobných akcích se zkuste nejprve seznámit s nabídkou a předem si vyberte, co ochutnáte a co necháte být. Nejprve se napijte (vody, samozřejmě :-) ) a pak si naložte na talíř jídlo tak, aby odpovídalo pravidlům metabolic balance (to už určitě zvládáte) a abyste si na něm zároveň pochutnali. Jezte pomalu, něco jídla nechte na talíři. Bude to působit dojmem, že průběžně uzobáváte a ochutnáváte a okolí vás tak nebude nutit, abyste si přidali. Podobně zacházejte i s alkoholem. Pokud možno dejte přednost skleničce suchého vína, kterou nedopijete a zbytek večera ji budete držet v ruce… ze stejného důvodu jako zmíněný talířek s jídlem. Množství alkoholu rozhodně kontrolujte, alkohol brání hubnutí a současně funguje jako aperitiv, takže po dvou sklenicích vína už hrozí riziko, že se při nabírání jídla přestanete kontrolovat. Nemusíte se nutně vyhnout ani malému dezertu, pokud půjde opravdu o malý dezert. Zkuste se řídit pravidlem „jeden, jeden, jedna“ (jeden talířek jídla, jeden zákusek, jedna sklenička alkoholu).

Máte dojem, že nic z výše napsaného vám nepomáhá, protože se ve vašem okolí vyskytují sabotéři? To jsou lidé, kteří vám nepřejí, nechtějí, abyste dosáhli úspěchu, protože oni sami ve snaze o změnu ztroskotali. Takže vás pokoušejí a nabízejí vám cigaretu, přestože jste se právě rozhodli přestat kouřit, nutí vám alkohol („ale jedna sklenička ti přece nic neudělá“), nutí vám jídlo, přestože jste jim oznámili, že se snažíte zhubnout („ale jeden větrník ti přece neublíží, už toho nech, jsi hubená dost, budeš mít vrásky…“). Takovým lidem je skutečně lépe se vyhnout. Pokud to není možné, zkuste takovému člověku zcela otevřeně říct, že očekáváte větší respekt ke svému rozhodnutí, a pokud má v úmyslu vaši snahu vytrvale sabotovat, nemáte o jeho společnost zájem.

Přeji hodně úspěchů při tréninku sebeobrany!

   
   

   
         
         
         
         
 
 

metabolic balance ® brno

komplexní program úpravy metabolismu

 

nekulova.iva@post.cz

+420 603 887 434